Rozhoduji se tady a teď, poprosit a zároveň dovolit sám sobě na všech úrovních přijmout milost. Milost pro rozpuštění strachů a bloků, které mi doposud bránily v naplnění nejvyššího potenciálu mého nejvyššího možného Já. Prosím tedy o zanechání všeho, co již není v souladu s mojí nejvyšší verzí sebe sama, nebo není moje, ve starém roce. Do nového roku prosím, nechť vejdu ve svém plném potenciálu a s milostí plného uzdravení všech oblastí mého bytí, které toto uzdravení ještě potřebují. Prosím nyní o milost plného uzdravení i pro všechny živé i neživé bytosti na této planetě včetně planety samotné a děkuji za dar naděje a víry, díky nimž mohu o…

„Neuvěřitelné se stalo skutečností. Tolik bolesti, stresu, uvíznutí na místě a bezmoc vystřídal klid, uvolnění a naděje na lepší zítřky. Děkuji moc Lucinko za to že jsi a pomáháš druhým. Jsem ti za to moc vděčná, Zuzka“ Řídím se jednoduchým pravidlem – pokud se mi v životě děje zvenčí opakovaně něco, co nemohu ovlivnit (např. „náhodná“ setkání se stejným typem nepříjemných lidí , opakované zmary v hledání práce/partnera či bolestivý přístup nepochopení příbuzných v rámci nějakého tématu), beru to okamžitě jako podnět pro terapii. U sebe i u klientů. Je pro mě stále ještě neuvěřitelné, jak rychle po sezení přichází hmatatelné změny. Obvykle do dvou, tří dnů se okolí začne…

Kdysi dávno si vědomí jedné ženy zakódovalo příběh nešťastného mateřství. Byla druhou manželkou severského starého krále, svatba byla narychlo, aby se měl kdo starat o královy malé děti z prvního sňatku. Jak už to ale v královských kruzích bylo zvykem, král a jeho nová manželka byli pokrevně spříznění a při početí prvního (a posledního) dítka se tato událost nehezky podepsala na vzhledu i zdraví miminka. Mladičké královně se narodilo velmi znetvořené děťátko, a protože společenské tlaky na dědictví i korunu byly značně neúprosné, hrozila mu navíc neustálá smrt ze strany dvorních intrikánů. Dítě bylo přihlášeno ihned po porodu za mrtvé, královně brzy zemřel její starý manžel a ona na všechny…

TADY A TEĎ RUŠÍM VŠECHNY SVOJE PŘÍSAHY Z TOHOTO I VŠECH OSTATNÍCH PŘÍBĚHŮ, ČASŮ A PROSTORŮ,A TO VŠECHNY PŘÍSAHY OHLEDNĚ VZTAHŮ, ZDRAVÍ, ŽIVOTA I PENĚZ. Dnešní vzkaz duše naprosto miluju. Má totiž atypické, vzrušující kulisy a navíc… Jsem mu dala víc jak půl roku života, aby stihl ukázat, zda jeho uzření a vyléčení bude opravdu tak přelomové, jako se jevilo. A ono vážně ano. Na konci příběhu stojí muž, který má asi tři různé práce, ve kterých je ve všech úspěšný a baví ho, a peněz má tolik, že každý měsíc ušetří bokem. Pojďte se do toho příběhu podívat se mnou. Byl to milý, mladý, krásný muž, který ať se…

RUŠÍM svoje rozhodnutí být zodpovědná za životy ostatních, mužů i žen, a vracím ji tomu,kdo životy dává! Jen on je může vzít. … MUŽI, MUŽI, MUŽI. Tak nějak by se dal shrnout vzkaz duše jedné úžasné dámy, v kterém obstávala bravurně. Léta a léta. Jen… Jen ji to šíleně vysilovalo. Sourozenec v dětství? Kluk. Děti? Samí kluci. Zásadní aktuální životní témata? Muži. Vztah se všemi muži svého života, své rodiny jedním slovem? Služba. Služka. Uf. Cítila se za všechny důležité může podvědomě zodpovědná, a pokud jí některý muž ze života odcházel, prožívala kromě klasického smutku i tiché, trýznivé pocity selhání. Viny. Tohle nebyly normální rozchody ani běžné mateřské pocity u…

Při nedávné konzultaci s jedním úžasným vědomým mužem jsem si uvědomila, že si naše společnost plete nevěru s ponížením. Pokud jste ve vztahu zažili „nevěru“ jako takovou, pak jste zažili z druhé strany, jaké to je, cítit ponížení, zradu, bolest z opuštění. V takovou chvíli pak často přichází odplata. Tak moc bolí ponížení a bolest ze zrady, že si přejeme, aby ten druhý chápal jak moc ublížil. „Ideálně“ tak, že mu nevěru oplatíme. A pak už není o čem – ne(dů)věra už je na všech frontách a z ní se ve vztahu dříve nebo později začnou vyvozovat důsledky… My jsme ale v tu chvíli oplatili bolest, ponížení z nevěry, nikoli…

Děkuji Vám moc! Sedí to neskutečně moc. Přesně tak to je. Celý život čekám čekám a furt se od něho nemůžu odpoutat. A mate pravdu. Myslím, že pokud mu dokážu opravdu odpustit a odpoutat se od toho tak se to vše konečně pohne a potkám toho pravého. Musím hlavně překonat teď ten smutek a to ztrapnění… Takovouto reakci jsem dostala od ženy, která mě požádala před časem o vzkaz duše. Viděla jsem nádvoříčko nějaké větší rezidence, s proutěnými křeslem a palmou. Křeslo bylo prázdné, palma se lehce ovívala průvanem. Tam někde se vyskytovala v tom příběhu i ona žena. Ucítila jsem hluboký smutek a nekonečné čekání. Čekání na muže, který…

Ženy a symboly našeho ženství. Jak moc byly ve spoustě našich příběhů pošlapány a zneuctěny. Jako by to samo o sobě nestačilo, mysl si často tyto traumata přenáší i do dnešních dnů, i když už se žádné nebezpečí nekoná. A tak stejně jako například ženy, které byly v dětství znásilňovány, mají v dospělosti problém s tím, že si přitahují muže násilníky a znovuprožívají situace, kdy si připadají jako děvky… A jejich partneři je tímto označením častují kolikrát i tehdy, když o jejich traumatické minulosti nic nevědí. Prostě traumatický záznam v jejich mysli, podpořený silnými nezpracovanými emocemi, nás nutí znovuprožívat naše trauma i přesto, že okolní kulisy už mu dávno neodpovídají.…

Poprosil mě při terapii o vzkaz duše jen úžasný muž ve středních letech. Krásný, zajištěný, miluje děti… Jen pořád čekal na tu pravou. A čekal a čekal. Potkával pořád ty nepravé, kde to nebylo ono. Když se kolem něj ale konečně mihla ta, která by téměř dokonale splňovala všechny jeho představy požadavky, nějak to drhlo. Jako by se bál k ní přiblížit. A když už přemluvil a překonal svůj strach, sváděný na počáteční stydlivost… Začala couvat a uhýbat pro změnu ta dáma. A to navzdory oboustranným sympatiím. Prostě něco tu nehrálo natolik, že už si toho všiml i on sám. Jeho mysl se totiž držela starého programu „už nikdy nechci…

Věděli jste, že naše mysl je při použití správných slov/vět jednoduše programovatelná? A pokud ano, programujete sami sebe často? —————————— Jedním z takových programů, který si spousta z nás nese z dávné minulosti, je program MLČENLIVOSTI. Vypadá to možná jako neškodná věc, ale dokáže udělat pěknou paseku… Tak jako jedné krásné víle, která kdysi dala slib mlčelivosti muži, s kterým počala dítě v příběhu, kde ho milovala a zároveň se i bála, aby ji neodvrhl za to, kdyby někdy řekla pravdu. Pravdu o tom, že vysoký církevní hodnostář má dítě s ženou, která se kvůli němu z lásky zavázala k mlčenlivosti na věky věků, aniž by věděla, co slůvko NAVŽDY…