Tady a teď se rozhoduji VIDĚT PLNOU PRAVDU ve všech projevech a záznamech mého života. Dovoluji si vidět a cítit všechny aspekty mých zkušeností, emocí a spekter mého bytí a to napříč všemi mými záznamy, světy, časy, životy a fragmenty. Tady a teď plně přijímám svoji schopnost vidět i se všemi důsledky, které tato schopnost přináší. Rozhoduji se neuhnout svým zrakem a vždy plně vidět pravdu a rozhoduji se jít vstříc veškerým navazujícím zkušenostem, emocem, bolesti i dalším záznamům, plynoucím z toho, že VIDÍM. Rozhoduji se nepokřiveně vnímat vše, co vidím, rozhoduji se neklopit zrak, rozhoduji se plně přijmout ZODPOVĚDNOST z toho, co ve mně samotné vše viděné spouští, a…

Takhle nějak vnímám omezenost lidského vnímání já. Naše vědomí je nesmírně malinkaté a tedy omezené na to, aby bylo schopno pojmout vše co jest, počínaje galaxiemi a vesmíry a konče božskou podstatou třeba každého jednoho fotonu. Což neznamená, že nemáme o pochopení univerza v sobě sama usilovat. Nicméně jakýkoli závěr, který by z toho chtělo naše ego vyvodit a pojmenovat, je prostě pořád jen lidským závěrem, byť sebemoudřejším. To, co je všude a ve všem, stejně jako co to není (navzdory tomu, že je vším), začínáme být schopni zlomkovitě chápat totiž stejně až ve chvíli, kdy nám na to přestanou stačit slova. Nicméně pokoušet se o pojmenování je krásná a…

Tady a teď ruším všechna svoje vyřčená „navždy“, „navěky“ a „napořád“ a měním jejích platnost do „teď“. Právě teď a právě tady také ukončuji platnost veškerých svých slibů, poděkování a neukončených vyjádření vděku a taktéž děkuji všem zúčastněným za tuto zkušenost. Dále se tímto rozhoduji ukončit své zkušenosti zavděčení a vědomě je nahrazuji rozhodnutím čistého poděkování v příslušném okamžiku. Odteď se rozhoduji přijímat všechny dary života a dovoluji si tuto obdrženou energii vracet zpět do koloběhu tam, když zřím a ucítím,že je možno nebo třeba. Ruším také svoje přesvědčení, kdy bylo po věky a životy nastaveno vracet obdržené dary témuž dárci, a ruším tímto všechny závazky z darů a pomocí…

Dlouho jsem vám sem nedávala žádný akašický příběh, tak to dneska napravíme 🙂 Žila byla jedna oficiální psaná historie dějin, která se však dost často lišila od reálných příběhů daných osob. A tak mi byl po době zase ukázán příběh slavné osobnosti, abych si opět mohla připomenout, proč mě dějepis nikdy ve škole nebavil: protože mu chyběly jak souvislosti, tak zkušenosti a drby ze života lidí, a taky dost často pravdivost (však dobře víme, že historii píšou vítězové). Byla to slavná panovnice, jejíž zápisy hlásají, že prvorozeným dítkem byla dcera. Kecaj. Prvorozený byl syn, který se narodil mrtev nebo umřel během porodu, a až za ním se vydrápalo na svět…

Dnes jsem si vzpomněla, jak jsem před pár nedávnými lety každé ráno vstala a „přetahovala“ se se svými vnitřními zatěžujícími přesvědčeními a programy o to, kdo pro ten JEDEN DEN vyhraje. Měla jsem jich aktivně spuštěných desítky, silně zažrané až (doslova) do kůže, a i když jsem tehdy ještě netušila, jak se s takovými programy a nepříjemnými pocity pracuje, věděla jsem, že takhle už to dál nejde. A protože jsem už po těch letech ve slepotě nedokázala vidět světlo na konci tunelu, soustředila jsem se vždy „jen“ na ten jeden DEN. Tehdy jsem pochopila, že každý DEN je jako celá jeden ŽIVOT. Ke každému jednomu ránu jsem začala přistupovat tak…

„…Mám sennou rýmu, jarně-letní alergii na traviny, seno, prach, některé obilniny a stromy. Pšikám, vše mě svrbí, červené oči. Roky chodím na alergologii, klasické prášky, vakcíny, jednou kortikoidová injekce. Zkoušela jsem např. i akupunkturu, všechno bez výsledku, alergie je stále a dost mě omezuje. Léto bych si ráda užila, byla venku, ale občas musím zůstat doma, neustále tahám hromadu kapesníků, hůře se mi dýchá, beru utlumující prášky atd….“ Loni v létě jsem obdržela tento e-mail od jedné krásné ženy, která sebrala odvahu a řekla si o vzkaz duše. Ten se týkal krize vztahu rodičů, když bylo té ženě asi 9 let. I ona sama si vzpomněla, že alergie jí začala…

Rozhoduji se tady a teď, poprosit a zároveň dovolit sám sobě na všech úrovních přijmout milost. Milost pro rozpuštění strachů a bloků, které mi doposud bránily v naplnění nejvyššího potenciálu mého nejvyššího možného Já. Prosím tedy o zanechání všeho, co již není v souladu s mojí nejvyšší verzí sebe sama, nebo není moje, ve starém roce. Do nového roku prosím, nechť vejdu ve svém plném potenciálu a s milostí plného uzdravení všech oblastí mého bytí, které toto uzdravení ještě potřebují. Prosím nyní o milost plného uzdravení i pro všechny živé i neživé bytosti na této planetě včetně planety samotné a děkuji za dar naděje a víry, díky nimž mohu o…

„Neuvěřitelné se stalo skutečností. Tolik bolesti, stresu, uvíznutí na místě a bezmoc vystřídal klid, uvolnění a naděje na lepší zítřky. Děkuji moc Lucinko za to že jsi a pomáháš druhým. Jsem ti za to moc vděčná, Zuzka“ Řídím se jednoduchým pravidlem – pokud se mi v životě děje zvenčí opakovaně něco, co nemohu ovlivnit (např. „náhodná“ setkání se stejným typem nepříjemných lidí , opakované zmary v hledání práce/partnera či bolestivý přístup nepochopení příbuzných v rámci nějakého tématu), beru to okamžitě jako podnět pro terapii. U sebe i u klientů. Je pro mě stále ještě neuvěřitelné, jak rychle po sezení přichází hmatatelné změny. Obvykle do dvou, tří dnů se okolí začne…

Kdysi dávno si vědomí jedné ženy zakódovalo příběh nešťastného mateřství. Byla druhou manželkou severského starého krále, svatba byla narychlo, aby se měl kdo starat o královy malé děti z prvního sňatku. Jak už to ale v královských kruzích bylo zvykem, král a jeho nová manželka byli pokrevně spříznění a při početí prvního (a posledního) dítka se tato událost nehezky podepsala na vzhledu i zdraví miminka. Mladičké královně se narodilo velmi znetvořené děťátko, a protože společenské tlaky na dědictví i korunu byly značně neúprosné, hrozila mu navíc neustálá smrt ze strany dvorních intrikánů. Dítě bylo přihlášeno ihned po porodu za mrtvé, královně brzy zemřel její starý manžel a ona na všechny…

TADY A TEĎ RUŠÍM VŠECHNY SVOJE PŘÍSAHY Z TOHOTO I VŠECH OSTATNÍCH PŘÍBĚHŮ, ČASŮ A PROSTORŮ,A TO VŠECHNY PŘÍSAHY OHLEDNĚ VZTAHŮ, ZDRAVÍ, ŽIVOTA I PENĚZ. Dnešní vzkaz duše naprosto miluju. Má totiž atypické, vzrušující kulisy a navíc… Jsem mu dala víc jak půl roku života, aby stihl ukázat, zda jeho uzření a vyléčení bude opravdu tak přelomové, jako se jevilo. A ono vážně ano. Na konci příběhu stojí muž, který má asi tři různé práce, ve kterých je ve všech úspěšný a baví ho, a peněz má tolik, že každý měsíc ušetří bokem. Pojďte se do toho příběhu podívat se mnou. Byl to milý, mladý, krásný muž, který ať se…